1711 - 1918

Terezín

Pevnost byla založena roku 1780 císařem Josefem II. Roku 1782 byla prohlášena svobodným královským městem. Jméno městu císař udělil na počest své matky císařovny Marie Terezie (kdežto sesterskou pevnost Josefov ve východních Čechách pak pojmenoval podle sebe sama). V roce 1790 byla pevnost schopna obrany. Účelem pevnosti bylo chránit přístupové cesty, kterými během prusko-rakouských válek v 18. století postupovala nepřátelská vojska. Pevnost byla vystavěna na samém konci éry bastionových opevnění, a proto představuje ve světovém měřítku špičkový pevnostní systém. Své obranné vojenské poslání však nikdy nesplnila (zato se později mnohokrát osvědčila coby výborný žalář i neblaze proslulé vězení). Na stavbě vlastní pevnosti pracovalo přibližně 15 tisíc lidí při roční spotřebě kolem 20 miliónů cihel. Kvůli stavbě pevnosti byl přeložen tok řeky Ohře do umělého říčního koryta o několik set metrů dále směrem na východ (původní tok řeky procházel zhruba prostorem dnešního náměstí). Posádku pevnosti mělo v době války tvořit asi 11 tisíc mužů. Obranný systém se skládá z Hlavní pevnosti na levém břehu Nové Ohře a Malé pevnosti na pravém břehu Staré Ohře.

Hlavní pevnost má tvar osmiúhelníku, protáhlého ve směrech od severu k jihu, ze všech nádvoří vybíhají pětiboké bastiony. Celková délka pevnostního valu, silného přibližně 30 m, činí 3770 metrů. Další prvky opevnění byly umístěny v příkopech před hlavní obrannou linií. Malá pevnost měla tvar mírně se rozbíhajícího obdélníku, doplněného o dva polobastiony a dva pětiboké bastiony. Opevnění Terezína obsahovalo celkem 55 hradbových článků a v nich 136 podzemních prostor vzájemně spojených systémem podzemních chodeb dosahujícího celkové délky 29 kilometrů. Do pevnosti vedly čtyři brány posazené vždy mezi dvěma baštami: Litoměřická, Pražská, Horní a Dolní. Uvnitř hlavní pevnosti se nachází pevnostní město s pravidelným půdorysem s ulicemi do pravého úhlu, zdi jednotlivých budov jsou velmi silné a mohutné. Jedná se o významnou stavební a technickou památku. Spolu s „sesterskou“ pevností Josefov se jedná o velmi zajímavý doklad pevnostního stavitelství z konce 18. století.

2. světová válka

Během Druhé světové války Velká pevnost na levém břehu řeky sloužila nacistickému Německu jako židovské ghetto. Malá pevnost na pravém břehu Ohře, umístěná při silnici do Prahy, pak smutně proslula coby věznice pražského gestapa (mnohdy se nesprávně uvádí, že zde byl zřízen koncentrační tábor). Pro tyto účely nacisté zřídili zvláštní železniční vlečku, která vedla z blízkého městečka Bohušovice nad Ohří od jihu až za jižní hradby Velké pevnosti. V době 2. světové války pak nacisté přímo z ulic města odváželi zvláštními transporními vlaky zde soustředěné židovské obyvatelstvo přímo do likvidačních táborů smrti Osvětim, Majdanek, Treblinka, Sobibor, Chelmno a dalších, umístěných v Polsku a na dalších okupovaných územích východní Evropy. Nyní je v prostorách Malé pevnosti zřízen Památník Terezín a objekt je nyní také Národní kulturní památkou.

Současnost

Město dnes již armádě neslouží, všechna tři velká kasárna a bývalá vojenská nemocnice dnes slouží jiným účelům. V jedněch kasárnách, mimo jiné, sídlí také jeden z depozitářů pražského Národního muzea. Odchod Armády České republiky město velmi poznamenal. Celé město i s okolím pak bylo těžce poškozeno povodněmi na dolním Labi v roce 2002. Svůj provoz v 90. letech ukončila i místní konzervárna a přemístěn do nedalekých Lovosic (a následně zprivatizován) byl i někdejší Státní veterinární ústav Terezín. Značných změn doznal v důsledku ekonomické transformace i někdejší státní podnik Zelenina Terezín, který až do počátku 90. let sídlil v rozsáhlém areálu mezi Terezínem a Bohušovicemi nad Ohří. Ve městě nadále sídlí podnik Povodí Ohře a Domov důchodců hlavního města Prahy. Bývalý farmaceutický státní podnik Bioveta Terezín byl také transformován na společnost Dyntec.

Díky nově otevřenému úseku dálnice D8 v úseku Doksany-Lovosice v roce 1998 došlo i k velmi výraznému poklesu tranzitní dopravy, která až do té doby probíhala přímo městem po bývalé státní silnici E 55 (nyní silnice 608) na trase Praha-Lovosice-Teplice-Drážďany.

V tzv. Terezínské kotlině směrem na Litoměřice v prostoru bývalého vojenského cvičiště vzniklo golfové hřiště, na druhém břehu řeky Ohře pak bylo na bývalém vojenském cvičišti vybudováno hřiště na paintball.

                                          Plán pevnosti z roku 1790                                               

                                             Plán města z roku 1869

Autor: Ondra J.

Zdroje: Wikipedia

      Líbí se vám tento příspěvek? Pokud ne navrhněte co by bylo dobré vylepšit .

Pro zvětšení obrázků na ně klikněte.