Svetozar Boroëvić von Bojna
Svetozar Boroëvić von Bojna, také Svetozar Borojević von Bojna (* 13. prosinec 1856, Umetić nedaleko Kostajnice v Chorvatsku (tehdy Rakouská říše); † 23. květen 1920 Klagenfurt v Rakousku)byl rakousko-uherský polní maršál v První světové válce.
Svetozar Boroëvić von BojnaBoroëvić byl vedle Franze Conrada von Hötzendorf, Hermanna Kövess von Kövesshaza a Eduarda von Böhm-Ermolli jeden z nejschopnějších rakousko-uherských maršálů I. světové války. Do roku 1915 bojoval na ruské frontě (Komarow, karpatské průsmyky, Gorlice-Tarnow), ale jeho jméno je spojeno zejména s italskou frontou v letech 1915-1918 -(l2 sočských ofenziv a bitva na Piavě). Přes značné úsilí a početní i materiální převahu Italů, podařilo se mu zamezit jejich proniknutí do nitra říše. Byl přísným mužem s železnou vůlí, který kladl důraz především na disciplinu a v tom směru byl i bezohledný a brutální. Během bitev nikdy nespal. Prostými vojáky nebyl oblíbený, ale vysoce vážený. Za zmínku stojí, že ač byl příslušníkem srbské menšiny s pravoslavným vyznáním, přesto dosáhl nejvyšší hodnosti v rakousko-uherské armádě. Byl synem Adama B. poddůstojníka sloužícího na vojenské hranici. Absolvoval vojenskou přípravku v Petrovaradinu a pak kadetku v Liebenau u Štýrského Hradce. Postupoval v hodnostech: 1874-kadet, 1875-podporučík, 1880-nadporučík. R. 1878 se podílel na okupaci Bosny. 1887-1891 absolvoval Academia militarica Theresiana ve Vídeňském Novém Městě. 1892-major, 1896-plukovník, 1904-generálmajor, 1908-podmaršálek, 1916-generálplukovník. Pak 1. února 1918 jej císař Karel První povýšil do hodnosti polního maršála. Po uzavření příměří se stáhl se zbytky vojska do Rakouska a nabídl císaři Karlovi vojenskou intervenci a obsazení Vídně za účelem likvidace republiky, což Karel odmítl. V prosinci 1918 nabídl nové vládě jihoslovanské (Království SHS), své služby, ale byl příkře odmítnut. Pak zatrpklý a zcela bez příjmů žil v Klagenfurtu, kde zemřel po atace centrální mozkové příhody. Je pohřben na Centrálním hřbitově ve Vídni v hrobu, který zakoupil excísař Karel. Pohřeb byl velikou manifestací monarchistů, ale masová účast tisíců prostých vojáků svědčila o Boroevičově obrovském respektu, který si v širokých vojenských kruzích vybudoval.
Svetozar Boroëvić von Bojna (fotografie 1918)
Zdroj: Wikipedia
Autor: Ondra.J
Líbí se vám tento příspěvek? Pokud ne navrhněte co by bylo dobré vylepšit .
Pro zvětšení obrázků na ně klikněte.
Komentáře
Přehled komentářů
Vskutku byl mužem zasluhujícím obdivu a úcty. Leč historii píší vítězové, a tak vše co tento muž pro naši monarchii dokázal, i to že se nestal legionářem a nezradil se tak trochu úmyslně zapomíná. O.
hrdina
(Antonín, 19. 8. 2010 7:18)Bylo a je jen velmi málo takových mužů. Mnoho jsem o něm četl-žel ne v naší literatuře. A to velel našim vojákům na sočské frontě. Proč tak rádi zapomínáme? NO, nazradil a nebyl legionářem!
Svetozar von Bojna
(Ivo, 28. 11. 2009 11:39)Děkuji že si někdo vzpoměl na tohoto velkého muže.
RE: hrdina
(Ondra.J (admin), 19. 8. 2010 10:25)